Apoštolát modlitby

Naléhavý úmysl Apoštolátu modlitby papeže Františka na měsíc prosinec 2020

Modleme se, abychom zde a nyní objevovali ve znameních jejich význam, Boží lásku.
Publikováno: 11. 12. 2020 10:00

Foto: Lucie Jandová, Člověk a víra

„Dobře vidíte na náměstí sv. Petra nedávno vztyčený vánoční stromek. Betlém se ještě staví“, řekl papež František při audienci na druhou neděli adventní (6. prosince 2020). A pokračoval: „V těchto dnech jsou tato dvě vánoční znamení připravována v mnoha domácnostech: pro potěšení dětí, ba i dospělých! Jsou to známky naděje v této, zvláště těžké, době. Nezůstávejme stát jen u těchto znamení, ale jděme dále, až k jejich smyslu, pravému, prvořadému významu, který je nám odhalován. Je jím, Ježíš, láska Boží, kterou nám nepřestává zjevovat. Znamení nás vedou až k nekonečné dobrotě, jíž Bůh nechává prozářit celý svět. Neexistuje taková pandemie, nevyskytuje se taková krize, která by mohla toto světlo uhasit. Nechme ho vstoupit do našich srdcí a rozpřáhněme své ruce k těm, kteří to nejvíce potřebují. Bůh se tak znovu zrodí v nás i mezi námi.

Meditace o světle Vánoc může začít otázkou: Jak se znamení stane cestou k Boží lásce? Proměna se děje stále větším připodobněním se Kristu. Dostává se nám milosti, co, kdy a jak máme konat, abychom nepřehlédli Pána, který jde kolem nás. Kolemjdoucí nejsou jen našimi bližními (potřebují pomoci), ale stanou se našimi blízkými (sdílíme s nimi to, co máme: slovem i činem). To přináší světlo. Světlo má v sobě různé barvy, které objevíme, až když se láme do jednotlivých paprsků. Světlo je u Boha. Když se dostává na rozhraní dvou prostředí, lidského a božského, prochází jím a lomí se do mnoha paprsků. Ukáže se nám spektrum, krása duhy, která v posvátné době adventní odráží do každého srdce nekonečnost Božího narození a zjevení se Boha všem národům. Podobně nekonečné dobro, které je vlito to našeho srdce skrze Ducha, který nám byl dán (Řím 5,5), má v sobě své osobní zabarvení. Můžeme jej vidět v každém jednom blahoslavenství, které odráží některou z částí této Boží dobroty ve třech rovinách: jak ji přijímáme, jak se nám přizpůsobuje a jak ji předáváme druhým. Kdo se nechává proměňovat blahoslavenstvími, stává se znamením, světlem. V záři však je již nemožné oddělit od sebe zdroj, Krista, a jeho působení. K narození Krista do srdce se musíme připravit: proto adventní půst. Na narození Krista si musíme vnitřně zvykat: proto adventní modlitba. K duchovní plodnosti s Kristem musíme dorůstat: proto adventní almužna. Uvidíme světlo světa. Svět má k světlu božskému blíž, než si obvykle umíme připustit.

Autor článku:
TS ČBK